Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
chodit
[xoďɪt]
(3. j., 3. mn. chodí, rozk. choď, čin. chodil, trp. chozeno, podst. jm. chození)
sloveso nedokonavé
1. (kdo chodí {jak; kam})
pohybovat se prostřednictvím chůze, kráčet • chůzí se přemisťovat, dostávat z místa na místo:
chodit rychle / pomalu
chodit o berlích
Rád chodím pěšky.
Po vážné nehodě se musel znovu učit jíst, chodit a mluvit.
Dnes od rána chodí k oknu a pozoruje teploměr.
Můj pes za mnou chodí i do koupelny.
podst. jm. Proti chození bez bot mluví nečistota na ulicích a riziko poranění nohou.
2. (kdo chodí kam {za něj. účelem}; za kým {s čím}; po čem)
opakovaně, často pravidelně se někam přemisťovat, navštěvovat určité místo za nějakým účelem:
Chodil do práce vždy ve stejný čas.
Chodit k lékaři kvůli každé maličkosti je zbytečné.
Chodili jsme pro vodu do studny.
Není obvyklé, aby lékař chodil za pacienty o víkendech.
Začali mi důvěřovat a chodili za mnou i s dalšími věcmi.
Spíše než jezdit na kole mě baví chodit po muzeích.
3. (kdo chodí za kým)
opakovaně vyhledávat něčí přítomnost, usilovat o získání něčí přízně za účelem navázání milostného vztahu:
Byl to mladý kluk, který chtěl chodit za holkama.
Začala jsem s kamarádkami chodit za kluky a a bavit se.
Víte, že za mnou nikdy nechodili kluci? Neměli odvahu mě oslovit.
4. (kdo chodí {s kým})
mít známost, milostný vztah:
Chodí spolu už víc než rok.
Chodíš s někým? – Ne, teď ne.
Nikdy jsem s žádnou holkou tak dlouho nechodil.
podst. jm. Kamarádka se vdávala po půl roce chození s klukem.
5. (kdo chodí kam; INF)
(opakovaně) se věnovat nějaké činnosti • měnit činnost nebo stav:
Na učitelství chodí velké množství studentů a studentek.
Když mu bylo třináct, začal chodit na brigády.
Chodím běhat každý den.
Chodila jsem spát až po půlnoci.
Naši zaměstnanci často chodí do předčasného důchodu.
6. (kdo chodí jak; jaký; v čem)
být upravený (oblečený, obutý, učesaný aj.) nějakým způsobem:
Chodila většinou dost nalehko.
Bylo krásně, svítilo sluníčko, chodili jsme jen tak v tričku.
Narodil jsem se v chudinské čtvrti a do sedmi let jsem chodil bos.
Celý život chodila nakrátko, nyní má delší vlasy.
Učitelky upozorňovaly, že chodí špinavá nebo nemá svačinu.
7. (co chodí {komu; kdy; jak; kam})
být dodáván, doručován prostřednictvím pošty, elektronické komunikace ap.:
Knihy mu chodí na dobírku.
V sobotu a v neděli pošta nechodí.
Peníze mi chodí na účet.
Chodilo jí hodně e-mailů.
8. neosobní (chodí to jak)
tak se to děje, tak je to zvykem:
Tak to prostě chodí a nic s tím nenaděláš.
Chodí to tak, že večer přijdou, přespí tam a ráno zase vyrážejí na cestu.
Vyprávěla mi, jak to chodilo za první republiky.
9. kolokviální
správně, náležitě pracovat, být v činnosti, být schopný bezchybného chodu, fungovat:
Spojka chodí jemně, nemáme problém se hladce rozjíždět.
Majitel se dušoval, že je vše funkční, vše mi ukázal a chodilo to super.
Nevím, proč to nefunguje, doteď to chodilo.
◊ (být) chodící encyklopedie
(být) někdo, kdo má bohaté znalosti z různých oborů nebo z určité oblasti a pohotově je prokazuje
◊ být chodící katastrofa
neustále způsobovat problémy, nehody, chyby ap.
◊ [chodit / jít ap.] mezi lidi
chodit do společnosti, udržovat společenské styky, navštěvovat rušná místa
◊ [chodit / přecházet ap.] někde (sem a tam) jak(o) lev / tygr v kleci
chodit nervózně, netrpělivě, zlostně ap. sem a tam
◊ chodit dům od domu ◊ chodit od domu k domu
obcházet postupně různé adresy, místa ap. s určitým cílem
◊ chodit jak(o) duch
1. chodit velmi tiše a v důsledku toho zprav. někoho polekat
2. cítit se duševně, případně i tělesně špatně a v důsledku toho být netečný, bez zájmu
◊ chodit jak(o) hastroš expresivní
nosit ošklivé, nevkusné, obnošené ap. oblečení
◊ chodit jak(o) kachna
chodit kolébavě, nemotorně, bez elegance
◊ chodit jak(o) (tělo) bez duše / ducha
cítit se duševně špatně a v důsledku toho být netečný, bez zájmu, vypadat smutně, sklesle
◊ chodit jak(o) ve snách
(po delší dobu) nevnímat plně okolí, být ponořen v myšlenkách
◊ chodit kanálama kolokviální
za něco se stydět a kvůli obavám z posměchu zůstávat raději v ústraní
◊ chodit kolem něčeho jak(o) kolem horké kaše
oddalovat začátek něčeho nepříjemného, ožehavého • nemít chuť o takové záležitosti hovořit, řešit ji
◊ chodit někam jak(o) domů expresivní
chodit někam často a být tam vítaný • chodit někam samozřejmě, bez pozvání a nebýt tam vítaný
◊ chodit někudy křížem krážem
pěšky se pohybovat určitou oblastí a důkladně ji prohlédnout, prohledat
◊ chodit o žebrácké holi
být chudý, bez peněz, být na mizině
◊ chodit od čerta k ďáblu expresivní
postupně navštěvovat mnoho různých míst (úřadů, institucí ap.) v usilovné a někdy v bezvýsledné snaze něco sehnat, vyřídit, zjistit
◊ chodit od ničeho k ničemu
trávit čas neúčelnými, neužitečnými činnostmi, marnit čas
◊ chodit po svobodě
být volný, nebýt ve vězení (navzdory svým proviněním, zločinům)
◊ chodit po žebrotě ◊ chodit žebrotou
1. zastaralé prosit o almužnu, žebrat • být velmi chudý
2. expresivní být opomíjen, zanedbáván • špatně prospívat, strádat
◊ chodit s hlavou v oblacích
mít nerealistické představy, očekávání • být zasněný
◊ chodit s kanonem na vrabce
expresivní volit nadměrné prostředky k dosažení malého cíle
◊ chodit s kůží na trh
nebát se otevřeně a odvážně chovat, jednat, a vystavovat se tak případné kritice
◊ chodit s nosem nahoru expresivní
být namyšlený, domýšlivý, přehnaně se pyšnit svými úspěchy ap.
◊ chodit s rukama v kapsách
nic nedělat, zahálet
◊ chodit se domů jen(om) vyspat ◊ chodit domů jen(om) spát
trávit celé dny i večery mimo domov, být doma jen málo
◊ chodit (si) k někomu / někam pro rady / rozumy
někoho vyhledávat a nechávat si od něj radit • projednávat záležitosti, problémy s někým zprav. zkušenějším
◊ chodit spát se slepicemi expresivní
chodit spát velmi brzy
◊ chodit světem
1. pobývat na světě, žít, existovat
2. zastaralé vést tulácký život, toulat se
◊ chodit v bludném / začarovaném kruhu
zmateně, bezradně tápat a bloudit • nenalézat východisko nebo způsob umožňující postup nebo pokrok • uvažovat nebo postupovat rozpačitě, bezvýsledně
◊ chodit v černém
vyjadřovat zármutek nad úmrtím blízkého člověka nošením černého oděvu:
Celý rok držela smutek a chodila v černém.
◊ chodit za někým jak(o) pejsek
1. (z přílišné náklonnosti, zamilovanosti) oddaně, obdivně, někdy až dotěrně někoho všude následovat
2. (o ochočeném zvířeti) všude a stále někoho věrně a poslušně následovat
◊ chodit za školu
vyhýbat se školní docházce (a místo toho být doma, toulat se ap.)
◊ [jít / chodit ap.] do háku kolokviální
jít, chodit do práce
◊ kam nechodí slunce, (tam) chodí lékař
pobyt na slunci a čerstvém vzduchu je podmínkou dobrého zdraví
◊ kdo pozdě chodí, sám sobě škodí
pozdním příchodem nebo zásahem člověk ztrácí výhodu, možnost volby ap.
◊ kovářova kobyla chodí bosa
člověk zanedbává sebe a svou rodinu v tom, čemu se profesně věnuje
◊ kudy chodí, tudy [něco dělá]
dělá určitou věc, činnost ap. velmi často, při každé příležitosti • neodbytně, nutkavě se zabývá pouze tím, soustředí se pouze na to ap.
◊ nechoď, Vašku, s pány na led
je riskantní spolupracovat s mocnějšími partnery, protože za případný nezdar bývají potrestáni pouze ti méně vlivní
Citát z epigramu Demokratský od Karla Havlíčka Borovského (1821–1856).
◊ nechodit někomu na oči
(být nucen) vyhýbat se někomu kvůli svému provinění, osobní averzi ap.
◊ nechodit pro něco daleko ◊ nemuset / není třeba chodit (pro něco) daleko
mít něco pohotově připravené • nezdráhat se něčeho použít
◊ nechodit pro [ostré / silné ap.] slovo daleko
snadno, bez váhání nebo ostýchání mluvit hrubě, urážlivě, nadávat • vyjadřovat se radikálně, bezohledně, výrazně projevovat své rozhořčení ap.
◊ nechodit pro ránu daleko expresivní
◊ kolokviální vyšší
snadno se uchýlit k násilí, být rázný, prchlivý, agresivní • fyzicky trestat dítě (i za malé prohřešky)
◊ nechodit pro slovo / odpověď daleko
vyjadřovat se pohotově, rázně, tvrdě, bez rozmýšlení, bez ohledu na společenský takt
◊ nemuset chodit pro příklad / příklady daleko
nemuset dlouho, složitě hledat typický případ, případy, typickou ukázku, ukázky nějakého jevu
◊ neštěstí nechodí po horách, ale po lidech
každého někdy v životě potká nějaké neštěstí, neblahá událost
◊ štěstí chodí dokola, občas padne / sedne na vola kolokviální
štěstí, úspěch ap. může mít i někdo, kdo se o to nepřičinil
◊ tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne
nekalé, nesolidní nebo zbytečně riskantní jednání sice může člověku nějakou dobu procházet, ale nakonec se mu stejně vymstí
◊ (tam,) kam chodí i císař pán pěšky zastaralé, žertovné
na záchodě, na záchod:
Už jsem byl pětkrát tam, kam chodí i císař pán pěšky.
Uchýlil se na onu místnůstku, kam chodí i císař pán pěšky.
◊ umět v něčem / tom chodit kolokviální vyšší
vyznat se v něčem, umět nějaký problém, záležitost ap. obratně a výhodně vyřešit
► chodívat
[xoďiːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Po chodbách chodíval po špičkách, jako by byl v katedrále.
Chodívá pomalu, opírá se při tom o hůlku.
2.
Jako malý jsem chodíval na hodiny klavíru.
Touto cestou jsme chodívali do školy.
3.
Hrávali spolu sice tenis a chodívali za děvčaty, ale to už je dávno pryč.
Otec chodíval za svou nevěstou do Čejkovic.
4.
V mládí chodíval s modelkami.
5.
Horníci chodívali do důchodu v pětapadesáti, baleťáci v pětatřiceti.
Na učební obor kdysi chodívali ti, jejichž prospěch nebyl zrovna výborný.
6.
I doma často chodíval v uniformě.
Děti chodívaly hodně špinavé.
7.
Do redakce tehdy chodívaly tisíce dopisů.
Noviny mi chodívaly ráno, dnes je dostávám až odpoledne.
8.
Před sto lety to tady chodívalo jinak.
V koalicích to chodívá tak, že jeden z členů musí ustoupit.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[xoďɪt]
(3. j., 3. mn. chodí, rozk. choď, čin. chodil, trp. chozeno, podst. jm. chození)
sloveso nedokonavé
1. (kdo chodí {jak; kam})
pohybovat se prostřednictvím chůze, kráčet • chůzí se přemisťovat, dostávat z místa na místo:
chodit rychle / pomalu
chodit o berlích
Rád chodím pěšky.
Po vážné nehodě se musel znovu učit jíst, chodit a mluvit.
Dnes od rána chodí k oknu a pozoruje teploměr.
Můj pes za mnou chodí i do koupelny.
podst. jm. Proti chození bez bot mluví nečistota na ulicích a riziko poranění nohou.
2. (kdo chodí kam {za něj. účelem}; za kým {s čím}; po čem)
opakovaně, často pravidelně se někam přemisťovat, navštěvovat určité místo za nějakým účelem:
Chodil do práce vždy ve stejný čas.
Chodit k lékaři kvůli každé maličkosti je zbytečné.
Chodili jsme pro vodu do studny.
Není obvyklé, aby lékař chodil za pacienty o víkendech.
Začali mi důvěřovat a chodili za mnou i s dalšími věcmi.
Spíše než jezdit na kole mě baví chodit po muzeích.
3. (kdo chodí za kým)
opakovaně vyhledávat něčí přítomnost, usilovat o získání něčí přízně za účelem navázání milostného vztahu:
Byl to mladý kluk, který chtěl chodit za holkama.
Začala jsem s kamarádkami chodit za kluky a a bavit se.
Víte, že za mnou nikdy nechodili kluci? Neměli odvahu mě oslovit.
4. (kdo chodí {s kým})
mít známost, milostný vztah:
Chodí spolu už víc než rok.
Chodíš s někým? – Ne, teď ne.
Nikdy jsem s žádnou holkou tak dlouho nechodil.
podst. jm. Kamarádka se vdávala po půl roce chození s klukem.
5. (kdo chodí kam; INF)
(opakovaně) se věnovat nějaké činnosti • měnit činnost nebo stav:
Na učitelství chodí velké množství studentů a studentek.
Když mu bylo třináct, začal chodit na brigády.
Chodím běhat každý den.
Chodila jsem spát až po půlnoci.
Naši zaměstnanci často chodí do předčasného důchodu.
6. (kdo chodí jak; jaký; v čem)
být upravený (oblečený, obutý, učesaný aj.) nějakým způsobem:
Chodila většinou dost nalehko.
Bylo krásně, svítilo sluníčko, chodili jsme jen tak v tričku.
Narodil jsem se v chudinské čtvrti a do sedmi let jsem chodil bos.
Celý život chodila nakrátko, nyní má delší vlasy.
Učitelky upozorňovaly, že chodí špinavá nebo nemá svačinu.
7. (co chodí {komu; kdy; jak; kam})
být dodáván, doručován prostřednictvím pošty, elektronické komunikace ap.:
Knihy mu chodí na dobírku.
V sobotu a v neděli pošta nechodí.
Peníze mi chodí na účet.
Chodilo jí hodně e-mailů.
8. neosobní (chodí to jak)
tak se to děje, tak je to zvykem:
Tak to prostě chodí a nic s tím nenaděláš.
Chodí to tak, že večer přijdou, přespí tam a ráno zase vyrážejí na cestu.
Vyprávěla mi, jak to chodilo za první republiky.
9. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co chodí {jak})Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
správně, náležitě pracovat, být v činnosti, být schopný bezchybného chodu, fungovat:
Spojka chodí jemně, nemáme problém se hladce rozjíždět.
Majitel se dušoval, že je vše funkční, vše mi ukázal a chodilo to super.
Nevím, proč to nefunguje, doteď to chodilo.
◊ (být) chodící encyklopedie
(být) někdo, kdo má bohaté znalosti z různých oborů nebo z určité oblasti a pohotově je prokazuje
◊ být chodící katastrofa
neustále způsobovat problémy, nehody, chyby ap.
◊ [chodit / jít ap.] mezi lidi
chodit do společnosti, udržovat společenské styky, navštěvovat rušná místa
◊ [chodit / přecházet ap.] někde (sem a tam) jak(o) lev / tygr v kleci
chodit nervózně, netrpělivě, zlostně ap. sem a tam
◊ chodit dům od domu ◊ chodit od domu k domu
obcházet postupně různé adresy, místa ap. s určitým cílem
◊ chodit jak(o) duch
1. chodit velmi tiše a v důsledku toho zprav. někoho polekat
2. cítit se duševně, případně i tělesně špatně a v důsledku toho být netečný, bez zájmu
◊ chodit jak(o) hastroš expresivní
nosit ošklivé, nevkusné, obnošené ap. oblečení
◊ chodit jak(o) kachna
chodit kolébavě, nemotorně, bez elegance
◊ chodit jak(o) (tělo) bez duše / ducha
cítit se duševně špatně a v důsledku toho být netečný, bez zájmu, vypadat smutně, sklesle
◊ chodit jak(o) ve snách
(po delší dobu) nevnímat plně okolí, být ponořen v myšlenkách
◊ chodit kanálama kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
za něco se stydět a kvůli obavám z posměchu zůstávat raději v ústraní
◊ chodit kolem něčeho jak(o) kolem horké kaše
oddalovat začátek něčeho nepříjemného, ožehavého • nemít chuť o takové záležitosti hovořit, řešit ji
◊ chodit někam jak(o) domů expresivní
chodit někam často a být tam vítaný • chodit někam samozřejmě, bez pozvání a nebýt tam vítaný
◊ chodit někudy křížem krážem
pěšky se pohybovat určitou oblastí a důkladně ji prohlédnout, prohledat
◊ chodit o žebrácké holi
být chudý, bez peněz, být na mizině
◊ chodit od čerta k ďáblu expresivní
postupně navštěvovat mnoho různých míst (úřadů, institucí ap.) v usilovné a někdy v bezvýsledné snaze něco sehnat, vyřídit, zjistit
◊ chodit od ničeho k ničemu
trávit čas neúčelnými, neužitečnými činnostmi, marnit čas
◊ chodit po svobodě
být volný, nebýt ve vězení (navzdory svým proviněním, zločinům)
◊ chodit po žebrotě ◊ chodit žebrotou
1. zastaralé prosit o almužnu, žebrat • být velmi chudý
2. expresivní být opomíjen, zanedbáván • špatně prospívat, strádat
◊ chodit s hlavou v oblacích
mít nerealistické představy, očekávání • být zasněný
◊ chodit s kanonem na vrabce
expresivní volit nadměrné prostředky k dosažení malého cíle
◊ chodit s kůží na trh
nebát se otevřeně a odvážně chovat, jednat, a vystavovat se tak případné kritice
◊ chodit s nosem nahoru expresivní
být namyšlený, domýšlivý, přehnaně se pyšnit svými úspěchy ap.
◊ chodit s rukama v kapsách
nic nedělat, zahálet
◊ chodit se domů jen(om) vyspat ◊ chodit domů jen(om) spát
trávit celé dny i večery mimo domov, být doma jen málo
◊ chodit (si) k někomu / někam pro rady / rozumy
někoho vyhledávat a nechávat si od něj radit • projednávat záležitosti, problémy s někým zprav. zkušenějším
◊ chodit spát se slepicemi expresivní
chodit spát velmi brzy
◊ chodit světem
1. pobývat na světě, žít, existovat
2. zastaralé vést tulácký život, toulat se
◊ chodit v bludném / začarovaném kruhu
zmateně, bezradně tápat a bloudit • nenalézat východisko nebo způsob umožňující postup nebo pokrok • uvažovat nebo postupovat rozpačitě, bezvýsledně
◊ chodit v černém
vyjadřovat zármutek nad úmrtím blízkého člověka nošením černého oděvu:
Celý rok držela smutek a chodila v černém.
◊ chodit za někým jak(o) pejsek
1. (z přílišné náklonnosti, zamilovanosti) oddaně, obdivně, někdy až dotěrně někoho všude následovat
2. (o ochočeném zvířeti) všude a stále někoho věrně a poslušně následovat
◊ chodit za školu
vyhýbat se školní docházce (a místo toho být doma, toulat se ap.)
◊ [jít / chodit ap.] do háku kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
jít, chodit do práce
◊ kam nechodí slunce, (tam) chodí lékař
pobyt na slunci a čerstvém vzduchu je podmínkou dobrého zdraví
◊ kdo pozdě chodí, sám sobě škodí
pozdním příchodem nebo zásahem člověk ztrácí výhodu, možnost volby ap.
◊ kovářova kobyla chodí bosa
člověk zanedbává sebe a svou rodinu v tom, čemu se profesně věnuje
◊ kudy chodí, tudy [něco dělá]
dělá určitou věc, činnost ap. velmi často, při každé příležitosti • neodbytně, nutkavě se zabývá pouze tím, soustředí se pouze na to ap.
◊ nechoď, Vašku, s pány na led
je riskantní spolupracovat s mocnějšími partnery, protože za případný nezdar bývají potrestáni pouze ti méně vlivní
Citát z epigramu Demokratský od Karla Havlíčka Borovského (1821–1856).
◊ nechodit někomu na oči
(být nucen) vyhýbat se někomu kvůli svému provinění, osobní averzi ap.
◊ nechodit pro něco daleko ◊ nemuset / není třeba chodit (pro něco) daleko
mít něco pohotově připravené • nezdráhat se něčeho použít
◊ nechodit pro [ostré / silné ap.] slovo daleko
snadno, bez váhání nebo ostýchání mluvit hrubě, urážlivě, nadávat • vyjadřovat se radikálně, bezohledně, výrazně projevovat své rozhořčení ap.
◊ nechodit pro ránu daleko expresivní
◊ kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní nechodit pro facku daleko Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
snadno se uchýlit k násilí, být rázný, prchlivý, agresivní • fyzicky trestat dítě (i za malé prohřešky)
◊ nechodit pro slovo / odpověď daleko
vyjadřovat se pohotově, rázně, tvrdě, bez rozmýšlení, bez ohledu na společenský takt
◊ nemuset chodit pro příklad / příklady daleko
nemuset dlouho, složitě hledat typický případ, případy, typickou ukázku, ukázky nějakého jevu
◊ neštěstí nechodí po horách, ale po lidech
každého někdy v životě potká nějaké neštěstí, neblahá událost
◊ štěstí chodí dokola, občas padne / sedne na vola kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
◊ chodí štěstí dokola, občas padne / sedne na vola kolokviálníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
štěstí, úspěch ap. může mít i někdo, kdo se o to nepřičinil
◊ tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne
nekalé, nesolidní nebo zbytečně riskantní jednání sice může člověku nějakou dobu procházet, ale nakonec se mu stejně vymstí
◊ (tam,) kam chodí i císař pán pěšky zastaralé, žertovné
na záchodě, na záchod:
Už jsem byl pětkrát tam, kam chodí i císař pán pěšky.
Uchýlil se na onu místnůstku, kam chodí i císař pán pěšky.
◊ umět v něčem / tom chodit kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
vyznat se v něčem, umět nějaký problém, záležitost ap. obratně a výhodně vyřešit
► chodívat
[xoďiːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
Po chodbách chodíval po špičkách, jako by byl v katedrále.
Chodívá pomalu, opírá se při tom o hůlku.
2.
Jako malý jsem chodíval na hodiny klavíru.
Touto cestou jsme chodívali do školy.
3.
Hrávali spolu sice tenis a chodívali za děvčaty, ale to už je dávno pryč.
Otec chodíval za svou nevěstou do Čejkovic.
4.
V mládí chodíval s modelkami.
5.
Horníci chodívali do důchodu v pětapadesáti, baleťáci v pětatřiceti.
Na učební obor kdysi chodívali ti, jejichž prospěch nebyl zrovna výborný.
6.
I doma často chodíval v uniformě.
Děti chodívaly hodně špinavé.
7.
Do redakce tehdy chodívaly tisíce dopisů.
Noviny mi chodívaly ráno, dnes je dostávám až odpoledne.
8.
Před sto lety to tady chodívalo jinak.
V koalicích to chodívá tak, že jeden z členů musí ustoupit.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
